Co bylo před (2015-2025)
Moje cesta před transformací: podnikání jako bojové pole
Hobbytec nebyla jen firma – byl to můj život, moje dítě, moje bojiště. Vybudoval jsem jí doslova z garáže, bez cizího kapitálu, jen vlastníma rukama a nezlomnou vůlí. Byla to cesta metodou pokus-omyl, kde každý úspěch byl vykoupen potem, bezesnými nocemi a nekonečným množstvím energie. Nikdy jsem nečetl podnikatelské knihy ani nechodil na semináře. Místo toho jsem byl v první linii – aktivně vyhledával nové dodavatele, tlačil na nové projekty, expandoval všemi směry současně. Můj přístup byl ‚hlava nehlava‘ – vrhal jsem se do všeho s nadšením a odhodláním, často bez domýšlení důsledků nebo vytvoření systémů. Tento styl mi přinesl rychlý růst, ale také naprostou závislost firmy na mně. Byl jsem všude – řešil jsem dodávky, výrobu, marketing, finance. Každý problém končil na mém stole. Každé rozhodnutí procházelo mýma rukama. Když firma rostla, rostl i tlak. Neměl jsem čas zastavit se a přemýšlet, jestli to, co dělám, dává dlouhodobě smysl. Jediné, co jsem znal, byl neustálý pohyb vpřed.
👉 Objevte moji cestu k vnitřnímu klidu a osobní transformaci
Co bylo před (2015-2025): Cesta vzestupu, pádu a znovuzrození
Příběh Hobbytec CZ je zrcadlem mé vlastní cesty – od ambiciózních začátků přes krizi až k transformaci a nalezení nového směru. V roce 2015 jsem založil společnost Hobbytec CZ a spustil e-shop. Začátek byl skromný, ale vize byla velká – už tehdy jsme dosahovali obratů v řádech desítek milionů korun. Během následujícího roku jsme výrazně rozšířili nabídku a překonali hranici 100 milionů korun obratu. V roce 2017 jsme přidali stavební činnosti a dál rostli. Rok 2018 znamenal zásadní zlom – začali jsme s vlastní výrobou v areálu Prodoma. Z obchodní firmy jsme se transformovali na výrobní společnost, což přineslo zcela nové výzvy. Do konce roku 2019 jsme se rozrostli na čtyři výrobní haly.Období covidu paradoxně přineslo dramatický růst tržeb. V roce 2021, s otevřením další výroby ve Všechromech, jsme dosahovali obratů v řádech několika set milionů korun a měli ambiciózní plán do tří let překonat hranici jedné miliardy.
Pak přišel zlom – válka na Ukrajině. Ze dne na den došlo k poklesu trhů o 30 až 40%. Právě tato náhlá změna, spojená s nedostatečnými procesy a systémy, vedla k mému prvnímu vyhoření. Od listopadu 2021 do konce roku 2022 jsem procházel obdobím chronického stresu, kdy jsem každý den bojoval o přežití firmy. Toto období vyvrcholilo v listopadu 2022 radikální restrukturalizací společnosti. Rok 2023 přinesl další změnu – přesun výroby do Poděbrad a postupnou stabilizaci. V roce 2024 firma konečně stála pevně na nohou – procesy fungovaly, tým byl stabilní, obrat se stabilizoval. V roce 2025 firma směřuje k obratu přes čtvrt miliardy korun. A já… jsem se paradoxně cítil prázdný. Přišlo druhé vyhoření – tentokrát ne z přetížení, ale z nedostatku smyslu a vnitřního naplnění. První měsíce roku 2025 byly obdobím hledání. Cestoval jsem na Portoriko, Bali a Maledivy, hledal odstup a nový směr. Poslouchal jsem audioknihy o stoicismu a osobním rozvoji, které zasely semínka budoucí transformace. V červnu 2025 pak začala moje vědomá cesta k vnitřnímu klidu a zrodu Míry 2.0. Tento příběh ukazuje, že úspěch není lineární cesta vzhůru, ale spíše spirála vzestupů a pádů, učení a růstu. Hobbytec dnes prosperuje jako zdravá firma s obratem přes čtvrt miliardy, zatímco já jsem se vydal na cestu vnitřního rozvoje a hledání rovnováhy mezi profesním úspěchem a osobním naplněním.
Časová osa vývoje
- 2015 nová společnosti Hobbytec CZ a založení e-shopu
- 2016 výrazné rozšíření nabídky eshopu
- 2017 začátek stavebních činností
- 2018 (leden) začátek vlastní výroby v areálu Prodoma (1 hala)
- 2019 (listopad) rozšíření výrobních prostor na 4haly v areálu Prodoma
- 2021 (září) začátek výroby Všechromy
- 2021 (listopad) -2022 vyhoření z přepracování a chronického stresu
- 2022 (listopad) restrukturalizace společnosti
- 2023 (březen) začátek výroby v Poděbradech
- 2024 stabilizace společnosti
- 2024 (leden-prosinec) existenční vyhoření anebo vyhoření z prázdnoty
- 2025 leden až březen cestování Portoriko, Bali, Maledivy – přípravná fáze
- 2025 březen počátky transformace, od dubna transformace pod vedením koučů a mentorů v rámci restartu
Dva nejsilnější momenty:
- 2021 (listopad) -2022 vyhoření z přepracování a chronického stresu
- 2024 (leden-prosinec) existenční vyhoření anebo vyhoření z prázdnoty
Moje první vyhoření: v epicentru bouře (2021-2022) vyhoření z přepracování a chronického stresu
Když se dnes ohlížím zpět na období konce roku 2021 a většinu roku 2022, vidím muže, který se topil v moři problémů, a přitom se snažil udržet nad hladinou nejen sebe, ale i celou firmu a rodinu. Hobbytec rostl rychle – možná příliš rychle. Z malého e-shopu se během několika let stala výrobní společnost se čtyřmi halami a desítkami zaměstnanců. Expanze, která měla být úspěchem, se stala noční můrou. Špatně nastavené interní procesy, neefektivní výroba, vysoké náklady, dysfunkční systém odměňování a chaos v účetnictví vytvořily dokonalou bouři. Každé ráno jsem se budil s knedlíkem v krku. Telefon neustále zvonil – naštvaní dodavatelé, kterým jsme dlužili peníze, nespokojení zákazníci čekající na nedodané zboží, zaměstnanci s problémy, které jsem nedokázal vyřešit. Existenční strach se stal mým každodenním společníkem – strach z krachu firmy, z exekucí a z toho, že přijdeme o dům a rodina o zázemí. Pamatuji si moment, kdy jsem seděl sám v kanceláři dlouho po půlnoci, zíral do tabulek s červenými čísly a cítil, jak mi buší srdce. Nemohl jsem dýchat. Nemohl jsem myslet. Byl jsem paralyzovaný strachem a vyčerpáním. To byla chvíle, kdy jsem si uvědomil, že takhle to dál nejde.
Tohle je vyhoření poháněné strachem o přežití v tom nejzákladnějším slova smyslu. Mozek byl neustále v režimu „bojuj nebo uteč“, vyplavoval stresové hormony a nedával tělu ani mysli šanci na regeneraci. Je to jako běžet maraton ve sprintu – tělo i mysl se musí zhroutit. Dnes vidím, že tohle vyhoření bylo mým nejtvrdším, ale také nejcennějším učitelem. Naučilo mě, že nemohu kontrolovat všechno – musím rozlišit, co je v mé moci a co ne. Toto poznání mi umožnilo udělat v listopadu 2022 zásadní krok – kompletní restrukturalizaci firmy. Delegoval jsem odpovědnost, nastavili jsme nové procesy a začali budovat systém, který nebyl závislý jen na mně. Tato zkušenost položila základy stoického přístupu v mém životě dávno předtím, než jsem o stoicismu vůbec slyšel. Pochopil jsem, že skutečná síla nespočívá v kontrole všeho kolem, ale v kontrole vlastních reakcí na to, co přichází. Paradoxně mě toto období totálního vyčerpání a strachu dovedlo k prvním krokům směrem k vnitřnímu klidu. Tohle vyhoření se netýkalo jen mé psychiky, ale postupně se propsalo i do fyzického zdraví. Můj organismus začal vysílat jasné varovné signály – chronicky zvýšený krevní tlak si vyžádal medikaci. Tělo mi říkalo to, co mysl odmítala slyšet: že tento způsob života je dlouhodobě neudržitelný. Když pak přišlo druhé vyhoření, tlak se zvýšil natolik, že lékaři museli dávku léků zdvojnásobit. Paradoxně v době, kdy firma byla stabilizovaná a existenční hrozby pominuly, mé tělo reagovalo ještě silněji. Jako by se nahromaděný stres a vnitřní prázdnota spojily v tichý, ale o to nebezpečnější útok na mé zdraví.
Moje druhé vyhoření: prázdnota v době stability (2024) existenční vyhoření anebo také vyhoření z prázdnoty
Když jsem se v roce 2024 rozhlédl kolem sebe, měl jsem vidět úspěch. Firma byla stabilizovaná, procesy fungovaly, výroba běžela hladce v nových prostorách v Poděbradech. Existenční hrozby odezněly. Hobbytec nepotřeboval moji každodenní přítomnost – tým zvládal vše i beze mě. Měl jsem cítit úlevu a radost. Místo toho přišla prázdnota. Každé ráno jsem se probouzel s otázkou: „A co teď?“ Firma, která byla roky středobodem mého života, najednou nevyžadovala moji pozornost. Cíle byly dosaženy, požáry uhašeny. Ale s nimi zmizela i jiskra, která mě hnala vpřed. Začal jsem si všímat, jak se vzdaluji svým nejbližším. Vztahy, kdysi plné sdílených snů a plánů, se staly rutinou. Lidé žijící vedle sebe, ne spolu. V práci jsem neměl výzvy, doma jsem ztrácel spojení. Peníze přicházely, ale radost a naplnění mizely. Toto vyhoření bylo jiné – tišší, plíživější než to první. Nebylo to o strachu z krachu, ale o ztrátě smyslu. Nebyl to infarktový stav, ale pozvolné chřadnutí duše. Paradoxně jsem v době největší stability zažíval nejhlubší vnitřní krizi.
Uvědomil jsem si, že nestačí jen přežít bouři – potřebuji vědět, kam plout dál. To druhé vyhoření je jako příběh člověka, který přežil bouři, opravil loď, ale ztratil směr a vítr v plachtách. Firma byla stabilizovaná, existenční hrozby odezněly, ale objevila se prázdnota. Ztráta vnitřního naplnění, štěstí, radosti, smyslu. K tomu postupné odcizování v osobních vztazích. Je to jako když horolezec zdolá vrchol, o kterém celý život snil, a pak zjistí, že neví, proč by měl lézt dál. Tohle vyhoření je subtilnější, ale může být stejně devastující – je to vyhoření ducha, ne těla. První vyhoření je jako požár, který všechno spálí. Druhé je jako pomalá eroze, která postupně odnáší půdu pod nohama. Oba stavy vedou ke stejnému výsledku – ztrátě energie, radosti a schopnosti fungovat. Paradoxně mi tato zkušenost prázdnoty otevřela dveře k nejhlubší transformaci mého života. Pochopil jsem, že ani finanční úspěch, ani profesní stabilita samy o sobě nestačí k naplněnému životu. Začal jsem hledat něco víc. Cesty na Bali, Maledivy a do Portorika na začátku roku 2025 nebyly jen únikem, ale prvním krokem k objevování nového smyslu. V tichu pláží a při poslechu audioknih o stoicismu a osobním rozvoji jsem začal tušit, že potřebuji kompletně přehodnotit, kdo jsem a kam směřuji. Vyhoření z prázdnoty se tak stalo odrazovým můstkem k zrodu Míry 2.0 – muže, který hledá rovnováhu mezi vnějším úspěchem a vnitřním klidem.
👉 Objevte moji cestu k vnitřnímu klidu a osobní transformaci